Oficiální název: The Oddball Parade
Český název: Přehlídka podivínů
Oficiální označení: #3M14 [AM314]

obsah epizody zpracoval dagvyk, za což mu náleží můj velký dík :)

Tina Turner vystupuje v baru. Ally a Elaine si lokty razí cestu téměř neproniknutelným davem a projednávají blížící se taneční soutěž. Šťastná výherkyně bude tančit a zpívat v Tinině doprovodné skupině a Ally i Elaine si moc přejí vyhrát. Ally prohlašuje, že Tina je světová celebrita, kterou nejvíc obdivuje. Elaine v sobě dusí smích, ale řekne, že když poprvé uviděla Ally, hned se jí vybavila Tina. Ally přikývne a pokračuje v tanci a snaží se neslyšet sarkasmus v hlase své sekretářky.

Příští ráno jsou Ally i Elaine radostí bez sebe, protože se přihlásily do soutěže. Přijde Billy s nevinnou otázkou, proč všechen ten zmatek. Ally mu poví o soutěži a vzrušením nemůže ani dýchat.

Zatím přijde John do Richardovy kanceláře a je očividně vystrašený. "Dnes máme velmi těžký případ u soudce Walshe. Ten tě nemá rád. Podle mého názoru a vzhledem k povaze našich klientů nepotřebujeme žádné...fishismy." John si mne čelo a opatrně navrhuje Richardovi, aby mu na to přísahal. Fish řekne, že je připraven (přitom slyší zvonit kravské zvonce) a pošle Johna pryč.

Ally a Elaine nervózně procházejí kanceláří. Budou soutěžit se čtyřiceti dvěma protivnicemi a mají jen dvacet minut na jevišti. Elaine má číslo dvacet šest a Ally dvacet sedm. Sandy zavolá na Ally, když jdou kolem ní. Ally se podívá na Elaine, zavrčí a s úsměvem na tváři se otočí zpátky na Sandy. Ta jen chce Ally poděkovat za radu, že má zkusit oslovit muže svých snů...v tomto případě Billyho. Přijde Billy a Ally se ho kysele zeptá, jak se mu daří. Billy ji chytne za ruku a ptá se, jestli si na něj Ally udělá chvilku čas.

V kanceláři pak Billy řekne, že spousta lidí se chystá na taneční soutěž a vědí, že Ally pracuje v Cage/Fish, a to by mohlo mít na firmu negativní dopad. Ally připomene Billymu jeho nedávné výstřelky. "Chovám se bláznivě, to přiznávám," řekne Billy. Ally se ho ptá, jak ji může on odsuzovat, když se sám stýká se svou novou sekretářkou, které je sotva devatenáct. Billy rozzlobeně zakřičí, že Sandy je dvacet pět, ale na Ally to nezapůsobí.

V soudní budově je rozložitý muž tmavé pleti s knírkem, v konzervativních ženských šatech, s blond parukou a botami na vysokém podpatku. Při výslechu říká, že se v ženských šatech cítí líp, protože má pocit, že je ženou uvězněnou v mužském těle. John objasňuje před soudcem i porotou, že tohoto muže vyhodili z práce kvůli jeho oblečení. Jiný muž, který sedí s Richardem u stolu žalující strany, několikrát křečovitě tleskne. Soudce se na něj přísně podívá a John připomíná, že tento muž, pan Potts, příležitostně nekontrolovatelně zatleská. John pak pokračuje ve výslechu pana Vaulta, toho, co nosí ženské šaty. Při křížovém výslechu se dozvídáme, že firmu, která se zabývá grafickým návrhářstvím, vlastní pan Schoefield. Dále se ho ptají, jestli na něj klienti při příchodu do kanceláře zírali, kvůli jeho nekonvenčnímu vzhledu. Pan Vault řekne, že ne, a pan Potts zatleská.

Elaine tančí u Ally v kanceláři na píseň Tiny Turner. Vejde Ally, zatváří se znechuceně a vypne hudbu. Zeptá se Elaine, jestli to myslí se soutěží vážně. Když se Elaine zeptá proč, Ally jí odpoví, že ji vidí spíš jako Lizu Minelli, než jako Tinu. Elaine posmutní a řekne, že bude trénovat jinde. Když odchází, vejde Billy. Tiše se omluví, že nemá právo kritizovat. Ally se také omluví za to, že se navážela do jeho "pubertální přítelkyně". Říká, že ji vždycky trochu sebere, když ho vidí s jinou ženou. Billy přizná, že má stejné pocity. Nastane chvilka nervózního ticha. Pak Ally řekne, že musí trénovat na soutěž, aby porazila Elaine. "Nezdá se ti ta soutěž tak trochu hloupá?" zeptá se Billy a připomene, jak to bylo pro Ally ponižující, když prohrála sázku s Renee a musela na jevišti říct vtip. A teď se chystá na jevišti natřásat jako Tina Turner. Ally odpoví, že dřív neměla tu potřebu, ale teď potřebuje utéct od profesionálního života, plného kufříků se spisy a kostýmků.

U soudu vyslýchají pana Pottse. Ten říká, že někdy bezděčně zatleská a třikrát zopakuje slovo, které právě slyšel, ale že na kvalitu jeho práce to nemá vliv. "A když vás pan Schoefield vyhazoval," ptá se John, "uvedl nějaký důvod, důvod, důvod?" "Důvod! Důvod!" vykřikne pan Potts a škubne sebou. Pak se omluví, že když opakuje slova někdo jiný, spustí to jeho tik. "Řekl, že moje tiky klienty znervózňovaly," zamečel pan Potts, "ale nikdy to neovlivnilo mou práci. Kreslím obrázky, dělám návrhy, a ty nikdo nikdy nekritizoval."

Ally znovu přemýšlí o své účasti v soutěži. Je právnička a měla by se podle toho chovat. Elaine se ji snaží povzbudit, aby tančila, protože se vždycky chtěla setkat s Tinou. Potkají na schodech Billyho a Elaine se ho ptá, co by měla Ally udělat. Billy řekne, že by Ally měla tancovat, Elaine souhlasně přikývne a nechá je o samotě. "Chceš to udělat," řekne Billy. "Jedna moudrá žena mi loni řekla, že je lepší litovat toho, co uděláš, než toho, co neuděláš." A pak se Ally zeptá, jak to ona cítí. Ally přizná, že chce tančit. "Tak tanči," potvrdí tiše Billy a nechá Ally samotnou s jejími myšlenkami.v Žalobci společně čekají na Johna, až jim přijde říct, jak dopadly rozhovory o vyrovnání. John se vrátí i s Richardem a ten jim sdělí, že druhá strana nabízí 75 000 každému. Žalobci jsou zklamaní. "Smím být upřímný?" zeptá se John. "Ne, lžete nám, vy prcku," vyprskne pan Vault. "Prcku! Prcku! Prcku!" zopakuje pan Potts. Richard se snaží všechny uklidnit. Žalobci dohodu odmítnou. Pracovali pro firmu spoustu let, nemají rodiny. Jejich životem je jejich práce a rodinou jejich spolupracovníci. John to chápe a souhlasí, že budou v případu pokračovat. Při odchodu se pan Vault Johnovi omlouvá. Řekne, že jsou všichni nervózní, protože pan Schoefield jim nechtěl dovolit zúčastnit se přehlídky firmy. Prý by působili veřejné pohoršení. To Johna ještě utvrdí v přesvědčení pokračovat.

V soudní síni jsou další žalobci. Tlustá žena a stydlivý muž s motýlkem, pan Winter. Ten vypovídá, že pan Schoefield začal vodit klienty do kanceláří. Potom si je čtyři zavolal a řekl jim, že svým vzhledem odpuzují klienty. Pan Winter řekl, že to nebylo fér, protože oni pomáhali vystavět firmu a teď dostali výpověď, aby se na ně klienti nemuseli dívat. Zástupce druhé strany se ptá, jestli náplní jejich práce bylo i získávání nových klientů. Pan Winter řekne, že ano, ale zároveň přizná, že nikdy neměli příležitost nějakého sehnat. Zástupce obžalovaného trvá na tom, že žalobci nebyli schopni dostát svým povinnostem.

V baru už čekají všichni soutěžící, až na ně přijde řada. Nahoře zatím John s Richardem sledují televizní zpravodajství. Richard říká reportérům, že Boston je plný ošklivých lidí a ztracených existencí a situace jejich klientů se tak dotýká všech. John řekne, že Richardovo chování bylo absurdní a že veřejnost teď bude proti nim. Richard nahlas uvažuje, jestli se to Johna nějak víc dotýká, neboť měl vždy zvláštní slabost pro podivíny, protože je jedním z nich. Dole už je soutěž v plném proudu. Všichni soutěžící ze sebe vydávají to nejlepší. Na řadu přijde Elaine a po ní Ally. Ta nejdříve jen pomalu pohybuje boky, ale pak začne zrychlovat a tančí velmi přesvědčivě. Publikum ji odmění bouřlivým potleskem. Na konci večera vyhlašují vítěze. Číslo dvacet sedm - Ally McBealová. Ally není schopná slova. Elaine jí zdvořile tleská, ale je zdrcena.

Příští ráno se v soudní síni sejde zvláštní obecenstvo... Bostoňané zvláštně oblečení, různě fyzicky deformovaní nebo jinak divně vypadající. Jsou to podivíni, kteří viděli Richarda v televizi a přišli vyjádřit svou podporu.

Elaine se zklamaným výrazem rovná u Ally v kanceláři nějaké spisy. Ally ji ujišťuje, že tancovala skvěle, a Elaine plačtivě řekne, že Ally byla lepší. "Jsi zklamaná, žes nevyhrála, nebo že jsem vyhrála já?" ptá se Ally. Elaine připustí obojí a řekne, že si myslela, že aspoň v jedné věci - v tanci - je lepší než Ally, a proto jí tak vzalo Allyino vítězství. Ling to všechno vyslechne a tváří se tajemně.

U soudu vypovídá pan Schoefield. Říká, že měl žalobce rád, že pracovali dobře, ale pak dostali za úkol získávat zákazníky, a to oni nedokázali. Soudce chce bližší vysvětlení. "Paul celé dny tleská, Mindy je obézní a to vyvolává pocit, že je líná, Vinnieho obličej straší děti a Matthew nosí ženské šaty." A dodá, že podle statistiky bylo působení jeho firmy negativně ovlivněno těmito pracovníky, a ačkoli nebylo fér je vyhodit, musel udržet chod firmy, jak nejlépe to šlo. Johna to rozčílí a obviní Schoefielda, že vyhodil čtyři své zaměstnance jenom proto, že jsou podivíni. "To jste řekl vy, ne já," řekl chladně Schoefield.

Richard a žalobci následují Johna ze soudní místnosti a jeden přes druhého mluví o tom, že John ztratil při výslechu sebekontrolu a že mu jde spíš o nějakou osobní pomstu, nikoli o jejich zájem. "Blbost!" zakřičí John. "Chcete mi snad říkat, jak mám vést případ? Pokud toho chlapa nedostanu, prohrajeme!" Richard všechny požádá, aby odešli, a pak se ptá Johna, co se děje. Ten přizná, že případ na něj velmi působí, ale nechce říct jak a odejde.

Všichni z firmy Cage/Fish čekají na show. Asistentka Tiny Turner přijde k Elaine a pošeptá jí, že Tina si myslí, že nejlepší byla Elaine, ale vybrala jako vítězku Ally, protože nemá ráda, když je někdo lepší než ona. Elaine se usmívá a asistentka jde zase po své práci a spiklenecky mrkne na Ling. Potom pohasnou světla a Tina vejde na jeviště. Ally zpívá ve sboru, šťastně se rozhlíží po publiku a uvidí Billyho, jak jí tleská. Trochu znejistí. Pak znovu vzhlédne, uvidí Billyho doprovod. Nejdřív je těch dívek pět, pak deset a nakonec je jich plný sál a všechny tančí a tleskají.

U soudu nadešel čas závěrečných řečí. John vypráví, že jako dítě měl spoustu kamarádů, ale když pak dospívali, začal jim připadat divný a opustili ho a on zůstal sám. "Je těžké být dítětem," řekne John. "Děti umějí být kruté. Proto jsem s povděkem přijal dospělost. Dospělí neposuzují jiné, jako to dělají děti. Dospělí se posuzují podle kvality jejich práce. Jsem rád, že jsem poznal tyto čtyři bývalé zaměstnance pana Schoefielda. Vypadají legračně, a určitě se jim jako dětem vysmívali. Ale oni jsou už dospělí. Žijí ve světě, kde, pokud dobře pracujete, vás nevyhodí z práce!"

Protistrana souhlasí, že být dospělým znamená žít ve světě příležitostí. Ale život v návrhářské firmě není jen návrh a konečný produkt. Klienti chtějí vidět, kdo za celou tou prací stojí. A ti čtyři bývalí zaměstnanci navíc nebyli schopni vylepšovat chod firmy.

Ally buší do stěny kabinky ohromnými boxerskými rukavicemi. Vejde Nell, ptá se, jestli může nějak pomoci, ale Ally jen zavrčí a pokračuje ve cvičení. Nell řekne, že je problém prožít takovou noc, jakou prožila Ally. Noc, kdy musela předstírat, že je někým jiným, a pak zjistila, že musí být zase tím, kým je. To je zničující. Ally o tom na chvilku přemýšlí a pak dá Nell ránu. Billy to vidí a ptá se, co se děje. Ally na něho křičí, ať hned odejde. "Co, taky mě praštíš?" ptá se. Ally neváhá a udeří Billyho dobře mířeným pravým hákem.

Billy odtáhne Ally do kanceláře a žádá vysvětlení. Ally mu řekne, co viděla v baru při vystoupení. "Poslední, co chci, je fantazírovat o tobě," řekne a připomene mu, jak Tina včera zpívala o vzteku a zlomeném srdci. Ally se zlobí, protože ji Billy zase opustil, stal se z něj NOVÝ Billy, a tím zničil dokonce i jejich přátelství. Ale co jí nejvíc vadí je, že ještě stále do ní vidí. Ally by chtěla obnovit jejich přátelství. Billy jí navrhne, aby začali zase mluvit - o životě, o tom co se v posledních měsících stalo. "Mé přátelství s tebou je pro mě vším," řekne Billy a omlouvá se za to, jak se chová.

Porota vynesla verdikt ve prospěch žalovaných. V soudní síni to vyvolá zklamání. John vstane a promluví ke všem podivínům a zatracencům: "Bojovali jste za sebe a mně bylo ctí bojovat s vámi. Víte, někdy je vítězstvím bitva samotná. Přímo před soudní budovou se bude konat vítězný průvod. Zvu vás všechny." Vault poznamená, že nemají žádnou hudbu. John řekne všem, ať se pokusí cítit hudbu. A skutečně, pochodová verze Barryho Whitea se rozezní a všichni tančí.

Skupina podivínů vytančí ze soudní budovy a pak pokračují na ulici pod vedením Johna a Richarda.

A Fool in Love (Ike Turner) zpívala Tina Turner
Proud Mary (J.C. Fogerty) zpívala Tina Turner
Proud Mary (J. C. Fogerty) instrumental
When the Heartache Is Over (Stack/Reid) zpívala Tina Turner (s C. Flockhart)
You're the First, the Last, My Everything (Barry White) instrumental