Herecké ceny sbírá jako na běžícím pásu. Před dvěma lety dostala Zlatý
glóbus a časopis People ji vybral mezi 50 nejkrásnějších lidí světa.
Letos v lednu se zařadila mezi 40 nejoblíbenějších tváří obrazovky v
anketě amerických diváků.
Překvapivý hit
O pronikavý zlom v kariéře se právě
přičinila role Ally McBealové, osamělé bostonské právničky s neurotickými
vidinami a minimální délkou sukní. Seriál vstoupil na obrazovku začátkem
září roku 1997. Brzy se stal překvapivým hitem, který po šesti letech
smetl z nejvyšší příčky svého předchůdce jménem Melrose Place. Každý
týden jej v průměru sledovalo 11,4 milionu diváků. Ally McBealová se
proměnila v předmět veřejných debat a její představitelka se dostala
pod neúprosný drobnohled svých diváků. Už po několika epizodách si ve
své oblíbené kavárně objednala capuccino a jedna z přítomných dívek
vykřikla: „Oh, vy jste přece Ally McBealová.“ O pár
měsíců později se o dovolené na Havaji stala středem pozornosti: „Cítila
jsem, jak mě všichni v hotelovém bazénu pozorují. Jako by pořád zkoumali,
co je na mně špatného.“
Dobývání Broadwaye
Za obletovanou hvězdou se skrývá šarmantní
a skromná herečka, kterou rodiče pojmenovali po řecké prababičce Calista,
tedy nejkrásnější. Pochází z Iowy a pro hereckou dráhu se rozhodla na
univerzitě. S diplomem v ruce se v roce 1987 přestěhovala do New Yorku,
aby mohla s veškerou energií plně rozvinout svůj talent. Sedm let dobývala
Broadway jako svou první metu. Když se v roce 1993 při představení zranila,
starší bratr jí posílal ravioly, jimiž se dva měsíce živila. V přestávkách
mezi jednotlivými rolemi na jevišti tvrdě trénovala aerobik. Do televize
se dostala poprvé v roce 1991, kdy přihrávala Kevinu Spaceymu, ale důležitý
zlom začal až o tři roky později. Nejprve jí vynesla role Laury ve Skleněném
zvěřinci Tennessee Williamse dvě divadelní ceny, pak ji po malé filmové
úloze v Redfordově Quiz Show obsadil režisér Mike Nichols do úspěšného
titulu The Birdcage s Genem Hackmanem a Diannou Westovou. Z natáčení
se vrátila znovu na Broadway do Čechovových Tří sester, kde zářila v
roli Nataši.
Neměla co ztratit
Tehdy se o ní doslechl také David E.
Kelley, manžel Michelle Pfeifferové, ale především producent i autor
chystaného seriálu Ally McBealová. O hlavní roli se ucházelo několik
set adeptek, ale Kelley ji nabídl Calistě Flockhartové hned po prvním
setkání. Herečka se tedy vydala do Los Angeles natáčet pilotní díl a
k nové šanci se stavěla naprosto pragmaticky: „Neměla jsem co
ztratit. Kdybych neuspěla a musela se vrátit do New Yorku, tak bych
vydělávala mnohem víc než na začátku tohoto seriálu.“ Ovšem
krátce po premiéře nabrala její kariéra slibný směr. Dostala několik
nových nabídek a stala se z ní žádaná hvězda. Mezitím se však úspěšný
seriál stal fenoménem, který je zkoumán ze všech stran. Právnička Ally
je prubířským kamenem pro generaci zaměstnaných žen, které přemýšlejí
o dítěti. „Seriál prozkoumal sílu a zranitelnost zvláště osamělých
žen, čelících problémům se vztahy a zaměstnáním,“ uvedl Dyan
Cannon, který v sitcomu hraje soudce. (pozn. crudo - samzřjmě by tu
mělo být uvedla, neboť Dyana je žena) Právě takové ženy posílají Ally
každý týden několik balíků pošty. „Svěřují se mi, že mají obrázek
Ally na stěně a když se cítí zneuznané, tak na něj pohlédnou a bojují
dál,“ vypráví Calista. „Je krásné a příjemné, když
můžete dávat lidem sílu.“
Z komedie do dramatu
Na začátku ovšem bylo především plno
práce a hodně nejistoty nad tím, jak celý projekt vůbec dopadne. „O
tom jsem netušila vůbec nic, byla to skutečně loterie. Myslím si, že
takový úspěch nemohl předvídat nikdo z nás,“ říká protagonistka.
„Já jsem po přečtení pilotního scénáře přemýšlela spíše o své postavě
a viděla jsem, že mi dává hodně možností. Ally je zároveň prudká i oduševnělá,
prostě osobitá, což přináší bohatou škálu pocitů. Sama jsem dokonce
nevěděla, kam bude směřovat v příštím díle, dokud David Kelley nepřinesl
další scénář. On přidával nové epizody až v průběhu natáčení a byl brilantní.
Řekla bych, že všechny postavy žily v jeho hlavě a odtud jednoduše vyletovaly
přímo na papír.“ S otázkou, jakou žánrovou nálepku seriálu
dát, si velkou hlavu nedělá. „Podle mě neustále přecházíme z
komedie do dramatu a naopak, někdy z týdne na týden, jindy od jedné
scény ke druhé, anebo dokonce z řádku na řádek. Ale takový je přece
i život,“ tvrdí. Přiznává, že jí přímý kontakt s divákem, jak
si jej užívá v divadle, tentokrát trochu chyběl. Televizní věhlas však
přináší zážitky jiného druhu. Ztotožnění s mladou právničkou dosáhlo
takové míry, že za herečkou chodí lidé se vzkazy na její adresu. „Řekněte
Ally, že ji čeká hezká budoucnost. Určitě si manžela najde.“
Calista jim odpovídá: „Dobře, já ji vyhledám a vyřídím jí to.“
Druhá strana mince
Každá mince má však dvě strany, takže
i pronikavý úspěch sitcomu provázejí kontroverzní debaty. V puritánské
Americe přikládá polínka pod oheň zejména přístup tvůrců k sexu a feminismu.
Ovšem horší bylo, že bulvár rozpoutal paniku kolem hereččina zdraví.
Její neobyčejně štíhlá silueta jej přivedla např. k nepravdivému tvrzení,
že onemocněla akutní anorexií. Takže nová hvězda se musela vyrovnat
s tím, že média mohou být krutá: „Nemyslím si, že se na to člověk
může připravit předem. Já jsem tím byla zpočátku šokovaná a zděšená.
Myslela jsem si, že po zbytek mého života mě všichni budou považovat
za cizoložnici s anorexií. Až postupem času jsem se naučila takové články
ignorovat a brát je spíše s humorem. Dnes mi připadá, že zmatky, které
se kolem mé osoby vyvolávají, jsou vzrušující víc než můj skutečný život.
Nejbláznivější bylo, když nakonec napsali, že můj pes Webster teď trpí
anorexií také.“
Návrat ke klasikovi
Ačkoliv je televizní práce příjemná
a zabírá hodně času, Calista Flockhartová přemýšlí o dalších projektech.
Nemíní zůstat ve škatulce Ally McBealové, a tak chce především zkusit
něco jiného. První příležitost jí dal film podle divadelní hry Sen noci
svatojánské, kde natáčela spolu s Kevinem Klinem a Michelle Pfeifferovou.
Ostatně ke klasikům měla vždycky blízko, a k Shakespearovi zvláště.
„Moje matka byla přece učitelkou angličtiny, a tak mi k němu
otevřela cestu velmi časně,“říká. „Nejvíc jsem si zamilovala
jeho tragédie. Snad proto, že jsem od něj nejdříve četla Romea a Julii.
Láska potkává každého člověka a musí se kvůli ní i riskovat. Myslím
si, že někdy jsem to dokázala, ale určitě ne vždycky. Ale nikdy jsem
neřekla jako Helena ve Snu noci svatojánské: “Budu tvůj pes.Ť“
„Mám ráda Ally. Možná proto,
že v ní nevidím zrovna vítěze. Jednou je nesmírně houževnatá, podruhé
opravdu slabá. Prostě je z masa a kostí.“
„Nezatěžuji se přehnaně
přemýšlením o tom, jak si pořídit manžela nebo dítě. Kromě toho mám
přece psa.“
„Chci změnit svět, ale
nejdřív se chci vdát.“
