napsali

Autor Ally McBealové je Dietlem Ameriky (Lidové Noviny)

Napište scénář, přestěhujte se do Hollywoodu, ožeňte se s filmovou hvězdou a vydělejte miliony dolarů. To je "americký sen" podle Davida E. Kelleyho (44), nejvýraznějšího a také nejúspěšnějšího autora a producenta amerických televizních seriálů posledních deseti let. Než získal řadu prestižních ocenění v podobě několika Zlatých glóbů, Emmy a mnoha dalších, než se stal nejlépe placeným televizním autorem a producentem všech dob, než v Chicagu postavil nejmodernější nemocnici na světě a nazval ji Hope, tedy Naděje, a než přivedl na svět mladou půvabnou právničku se srdcem Dona Quijota Ally McBealovou, platil už Kelley v dramatickém televizním žánru za kvalitního scenáristu a producentskou štiku. Lepší o nich psát, než být jedním z nich Rodák z maloměsta Waterville ve státě Maine a právník z Bostonu se rozhodl zásadně změnit svoji kariéru hned na začátku. V době, kdy v sedmadvaceti promoval z práva na Bostonské univerzitě (1983), už měl za sebou tři roky praxe asistenta v advokátní kanceláři Fine & Ambrogne. Nějak ale tušil, že justice je pro něho jen odrazovým můstkem a na základě prvotních zážitků ze soudních síní napsal svůj první filmový scénář. Chvíli jej měl v šuplíku, ale pak kde se vzal tu se vzal rodinný přítel se známostmi a získal na scénář pro Davida v Hollywoodu opci. Film s názvem From The Hip (Od boku) byl sice realizován až v roce 1987, ale když producenti právě vznikajícího seriálu Právo v Los Angeles (L. A. Law) o rok dříve hledali šikovné autory se zkušenostmi z advokátní praxe, narazili právě na Kelleyho zatím ladem ležící scénář. Kelley nejenže příležitost nepromarnil a stal se autorem nejpodařenějších dílů, ale v roce 1987 už z něho byl jeden z nejvýznamnějších koproducentů seriálu... Byl to také Kelley, kdo se zasadil o to, aby Právo v Los Angeles skončilo dříve (1993), než by kleslo pod svou kvalitativní úroveň, a navrhl televizní společnosti CBS, že jej nahradí zcela novým seriálem nevídaného typu, který u tohoto žánru zboří dosud pevné konzervativní hranice mezi komedií a dramatem. Geiger McBeal "Kelley, jste magor," zaznělo na druhé straně telefonu, když si šéf dramatické tvorby CBS přečetl scénář k pilotnímu a náměty k dalším dílům série o hypermoderní metropolitní nemocnici. V seriálu je ústřední postavou kardiochirurg (Dr. Jeffrey Geiger), sice nejlepší v zemi, ale projevující se jako arogantní namyšlený mužský šovinista, který navíc nese zřetelné známky schizofrenního psychopatismu: mezi náročnými operacemi si chodí do baru naproti zazpívat u piana tklivé balady z vlastního pera, na vztyčený ukazováček nadřízeného reaguje tak, že mu ho málem ukousne a podobně. "Ale důvěřuji vám," zněla druhá část věty ve sluchátku. V CBS už totiž dlouho vzbuzovaly paniku informace z konkurenční NBC, že připravuje velkorozpočtový seriál z nemocničního prostředí s pracovním názvem Pohotovost (E. R.), a tak Kelley jako kdyby právě spadl z nebe. Premiéra Nemocnice Chicago Hope v dubnu 1994 měla přesně takový ohlas, jaký její autor a producent sliboval. Vynikající herecké obsazení v čele s Mandy Patinkinem (např. také jedna z hlavních rolí ve Formanově Ragtimu, 1981) a Hectorem Elizondem (Pretty Woman, Frankie & Johnny ad.), neobvyklá (až filmová) práce s kamerou a nad tím vším mistrně napsané Kelleyho scény, postavy idialogy. Černý verbální i situační humor střídající dramaticky vypjaté momenty, ve kterých jde doslova o život. "Tennessee Williams na exkurzi v M.A.S.H.," psaly nadšené kritiky a Kelleyho televizní revoluci přirovnávaly k té, kterou na hudebním poli před časem způsobila skupina Nirvana... A k tomu všemu diváci nepřišli ani o své oblíbené právní tahanice v podání nemocničního advokáta zvaného Úhoř (viz dále). Všechno dobré, to doma nejlepší Jenže po první sezoně se projevilo, že génius Davida E. Kelleyho je producentsky stále ještě nezkušený. On sám až moc volně přenechal psaní i dozor týmu najatých tvůrců a jeho seriál byl ze svého trůnu brzy sesazen právě konkurenční Pohotovostí... Sám Kelley to těžce nesl a po několika osobních pokusech o nápravu se rozhodl začít od začátku opět vymyslet zcela nový seriál. Věděl, že nejjistěji se pohybuje v právním prostředí, jenže nemohl ze sebe dostat "žádného pořádného hrdinu". Bylo mu jasné, že s doktorem Geigerem se opakovat nemůže, ale že to musí být někdo podobně střelený. Múzu nakonec v podobě své příbuzné přivedla Michelle Pfeifferová, s níž je David od roku 1993 ženatý a s níž má dvě děti. "Někoho tak praštěného a zároveň milého jsem do té doby nepotkal. Hned jsem věděl, že Michellina neteř je ta, koho potřebuju - Ally McBealová." Stejnojmenný seriál, který lze s jednoletým zpožděním sledovat iu nás na ČT 1, byl i na amerických obrazovkách v roce 1997 opravdovým zjevením. Půvabná mladá čerstvě promovaná právnička (kde jinde než) v Bostonu bojuje proti předsudkům konzervativní společnosti a zápolí s vlastní citovou nevyrovnaností. Ally by nad větrnými mlýny vyhrála Je tak mile milá, že jako jediná ze všech televizních postav na světě (kromě Barta a Homera Simpsonových) si může dovolit hovořit úplně o všem. Zejména co se sexu a milostného života týká. A s Ally jsou všech tabu zbaveni i její kolegové z advokátní kanceláře, jejímž jedním ze dvou šéfů je "chicagohopeovský" Úhoř, nynější John "Piškot" Cage (Peter MacNicol). "Ženy jsou zde ženami a muži zůstávají muži. Se všemi svými klady i slabinami. Ally McBealová přes noc zbavila Ameriku tíživého břemene militantního feminismu," napsala ve své recenzi v New Yorkeru Katie Tonerová. Zcela novátorský je zde jako u dramatického žánru způsob filmového vyprávění: Když je ve scénáři napsáno, že Ally probodne Billyho pohledem, je prostě Billy v tu ránu zasažen tuctem animovaných dýk. Má-li být Ally studem "rudá až za ušima", proč by se její představitelce Calistě Flockhartové od spánků nemohlo rovnou hustě kouřit? Atp. Podobné, nejen animované, gagy se objevují často, přestože se příběh vždy zabývá těmi nejběžnějšími záležitostmi každého člověka mezi 15 až 45 lety. Žádné sci-fi či jinak nepravděpodobné situace. V tom je David E. Kelley mistr.

Ondřej Šturma